K sociálním dějinám českého okultismu 1891-1941. Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.
Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představa moderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou "mystický Východ" hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá. Naopak evropské společnosti musely během několika posledních staletí projít zásadními proměnami, které teprve umožnily, aby se hledání duchovních inspirací v mimo-evropských tradicích stalo nejen možným, ale také všedním. Otázka, jak se z něčeho naprosto nemyslitelného v určitém dějinném okamžiku mohlo stát něco zcela samozřejmého, vedla k napsání této knihy.
Jejím cílem je objasnit povahu společenských a kulturních proměn, díky nimž se hledání inspirací ve "východní moudrosti" mohlo stát běžnou součástí životního stylu obyvatel českých měst. Předkládá tedy sociálně-historický výklad modernizace českých zemí, opřený o kvalitativní analýzy rozsáhlého pramenného materiálu vyprodukovaného českým okultním hnutím. V zorném úhlu, z něhož pohlíží na modernizaci české společnosti, pak zachycuje a zhodnocuje i ty aspekty modernizace, jež hlavní proud sociologie často přehlíží: především význam tisku a rozvoje mediálního trhu. Tím dává také nový obsah vyprávění o sekularizaci, v jejímž rámci, jak ukazuje, náboženství nezaniká, ale naopak vzniká.
Text nalezne své čtenáře zejména mezi sociology, historiky, religionisty či badateli v oblasti kulturálních studií, ale díky svému zpracování pramenného materiálu zaujme i odborné a laické zájemce o dějiny českého okultismu a dějiny zájmu o "východní náboženství" u nás.