Jeden z Guardiniho nejaktuálnějších spisů je Konec novověku z r. 1950. Měly to být původně tři úvodní přednášky k ústřední přednášce o Pascalovi, kterého pokládal za člověka zasahujícího svým myšlenkovým záběrem až za novověk, daleko za jeho 17. století. Příbuznost mezi ním a Guardinim je zřejmá. Jeden osvícenství anticipoval, druhý četl v jeho dědictví. Guardini vyciťuje, že to, čemu se říká novověk, končí. To, co naznačuje druhá půle 20. století, je nástup doby nové. Pravda křesťanského zjevení je během novověku uváděna stále více v pochybnost, její závaznost pro formování života a životního stylu se stále rozhodněji popírá. Vytvářejí se tak nekřesťanské, ba protikřesťanské životní formy. Vzniká autonomní světský život, odpoutaný od přímých křesťanských vlivů. Vytváří se „čistě vědecká věda, čistě ekonomické hospodářství a čistě politická politika“. Vzniká i čistě náboženská nábožnost, která stále více ztrácí přímý vztah ke konkrétnímu životu. Od samého počátku novověku se rozvíjí ne-křesťanská kultura. Ve skutečnosti jsou však její hodnoty a postoje spjaty se zjevením, přičemž zjevením označujeme způsob, jakým Bůh „hovoří“ k člověku, jak se Bůh nechává poznávat, což jednou provždy je vyjádřeno v knihách Starého a Nového Zákona. Guardini píše: „Doba, která se nyní ohlašuje, zjedná v těchto věcech bolestné, avšak prospěšné jasno. Neboť zjevení není nějaký subjektivní zážitek, nýbrž pravda zvěstovaná. Tím, který stvořil svět. Proto je každá hodina dějin, která znemožňuje působení této pravdy, od základu ohrožena. Avšak je dobře, když se tento klam odhalí. Potom se totiž ukáže, jaké to je ve skutečnosti, když se člověk odpoutá od zjevení a přestane požívat jeho hodnot. Čím radikálněji se nevěřící zřekne zjevení a čím důsledněji to prakticky provede, tím zřetelněji vynikne, co znamená křesťanská existence. Nevěřící musí přestat těžit ze zjevení, které na jedné straně popírá, avšak současně si z něho přivlastňuje hodnoty a síly. Musí realizovat se vší opravdovostí život bez Krista a bez Boha zjeveného Kristem, a poznat na sobě, co to znamená.“