Začíná jako obvykle úvodem editora a obsahuje pět příspěvků.
Prvým je přepis dosud nepublikované autorské práce astrologa a akademického malíře Vratislava J. Žižky k jednotlivým měsícům roku, který byl užit jako podklad pro německé rozhlasové vysílání a představil jeden z vhledů na tradice, některé zvyky či pranostiky spojené s jednotlivými měsíci roku - vhled z pohledu člověka, který chce inspirovat druhé k hledání nejen profánního vnímání času.
Jako druhý je původní článek o Jaroslavu Haškovi a jeho životě, připravený na základě mnoha osobních rozhovorů se synem Jaroslava Haška, který sepsal lipnický člen naší společnosti pan Jana Santa.
Třetím příspěvkem je I. část pojednání k Cypriánu Karáskovi Lvovickému ze Lvovic (Leovitiovi) od brněnského astrologa Petra Radka. Představuje výsledek badatelského úsilí autora, ve kterém je na základě rozboru předložených pramenů konečně odstraněna nejistota v datu narození nejznámějšího českého astrologa minulosti, udělán krátký vhled do jeho života a ukázán pramen obsahující jeho stěžejní astrologické dílo s pravidly a systémem čtení horoskopu doprovozeným ilustrujícími příklady.
Čtvrtým příspěvkem je II. část pojednání k Cypriánu Karáskovi Lvovickému ze Lvovic (Leovitiovi) od brněnského astrologa Petra Radka. V této části se autor zaměřuje na Lvovického astrologickou techniku - nejprve porovnává hodnoty horoskopu narození Leovitia od jeho samotného s hodnotami prvků tohoto horoskopu spočítanými dnešními prostředky, pak představuje některé principy Leovitiova způsobu astrologického myšlení a následně některé z nich (rektifikaci a čtení) ukazuje na horoskopech narození a životech dvou Leovitiových přátel - Hyeronýma Wolfa a Pauluse Hainzela von Degelstein.
Pátým příspěvkem je český překlad Pojednání o astrolábu od slavného autora Cantenburských povídek, anglického básníka, spisovatele, významného státního úředníka a diplomata anglického dvora 15. století Geoffrey Chaucera. Autor v něm sdělnou formou představuje části astrolábu a i jeho užití, bohužel však nestihl dokončit všechny zamýšlené části pojednání. Přestože se jedná o historicky první anglický text o astrolábu, představuje i dnes užitečný materiál pro ty, co astroláb chtějí pochopit a případně i umět užívat. Český badatel v historii techniky a překladatel této Chaucerovy práce D. Knespl se musel vypořádat nejen se zvláštnostmi technické terminologie, ale i s autorovou starou angličtinou 15. století. Náročný text proto doprovodil užitečným poznámkovým aparátem.